Pár slov o Bohu

 

„Kdyby existoval Bůh, nikdy by takové zlo nedopustil!“ Už jste takovou větu někde slyšeli? Nebo jste ji někdy sami řekli?

Jak to tedy je? Pokud připustíme, že Bůh existuje, jak je možné, že jsou války, lidské a zvířecí oběti, utrpení? Jak je možné, že je pácháno zlo, a to zdánlivě beztrestně a bez toho, aby tomu Bůh zabránil?

Odpovědí nám může být vesmírný zákon, který je jako jediný ctěn na všech úrovních vesmíru a ve všech jeho dimenzích, a který nesmí být porušen – a to je ponechání svobodné vůle jednotlivci. Je-li tento zákon porušen, světelné bytosti mohou a také zasahují se souhlasem Stvořitele, aby nám pomohly.

Můžeme namítat, že si přece nikdo ze své vlastní svobodné vůle nepřeje být obětí násilí. Ale jakou karmu si ten dotyčný nese s sebou na Zemi do tohoto života? To nikdo neví. Nestal se v tomto životě obětí právě proto, že v životě minulém páchal násilí sám? Tohle je ale už na jiné téma, a to téma o karmě.

Napíšu vám, jak vnímám Boha já. Bůh, Stvořitel všeho, Zdroj – pojmenujte si ho podle vlastního uvážení – je energie. Krásná a čistá energie. Energie bezpodmínečné lásky. Několikrát se mi s Ním, s touto energií, podařilo spojit, a to tak hluboko, že jsem si přála se v Něm rozplynout. Zmizet v Jeho energii, vrátit se do ní, rozpustit svou individualitu a stát se opět Jím – přesně tak, jak tomu bylo před stvořením. A čím více jsem se k Němu blížila, tím více stoupala tato touha.

Bůh je energie. Celý vesmír je energie. A vše je z energie stvořeno: Země, lidstvo, každé zvíře a každá rostlina… vše. Je tedy logické, že je v každém z nás kousek Jeho samotného.

My jako lidstvo žijeme v dualitě. Dobro a zlo, černá a bílá, mužská energie a ženská energie a tak dále a tak dále. První obyvatelé planety dualitu ale neznali. Ona nebyla záměrem. Prvotní záměr byla manifestace Boží lásky, vší té nádhery ve hmotě. Bytosti, které se rozhodly žít na této hmotné planetě, chtěly žít v souladu s Bohem a ono božství ve hmotě i manifestovat. Ve 3D je však všechno tak jiné a už samotné slovo „hmota“ evokuje pocit, že je to také těžší. Postupně jsme se tedy od Boha vzdálili. Nevím, kdy byl počátek duality, proto nebudu spekulovat a toto vynechám.

Jak jsme si již řekli, každý má svobodnou vůli a všichni máme také vědomí. Každý jednotlivec má úroveň vědomí jinou, někdo vyšší, někdo nižší, všichni však máme moc. Máme moc tvořit, konat, měnit… jsme mocní. Tenhle systém nám však do hlav vkládá informaci přesně opačnou – tvrdí nám, že mocní rozhodně nejsme. Tvrdí nám, že jsme slabí. Snaží se nás ovládat a ovlivňuje nás. Systém, sloužící několika málo jedincům a temným bytostem, nás zastrašováním, zotročováním a manipulací ovládá, abychom se nedozvěděli pravdu, jak moc mocní jsme, že jsme částí Boha a pokud budeme žít v lásce se sebou i ostatními, budeme se Mu přibližovat více a více. Budeme mocnější a temnota začne ztrácet svou sílu. Pouze láskou, uvědoměním, vírou neboli ukotvením Boha v sobě, zvítězí láska, Světlo nad temnotou.

Temnota a tento systém v jejím držení, systém, ve kterém žijeme, se proto snaží udržet nás co nejdéle ve spánku. Snaží se bránit probouzejícím se v jejich probuzení a využívá k tomu všech svých sil. Neztrácejme však hlavu, nejsme na to sami.

Dnes je naštěstí již mnoho lidí probuzených a spousta dalších se jich probouzí. V tomhle nám pomáhají bytosti Světla, které o pomoc ti probuzení žádají, a také se k nám inkarnují a reinkarnují, aby nás vymanily z područí Temna. Temnota se snaží proti našemu probouzení bojovat i přesto, že je zřejmé, že Světlo zvítězí. Jde vlastně už pouze o prodlužování jejich vlády zde na Zemi.

Poté, co Světlo zvítězí, budou temné bytosti nuceni naši planetu nenávratně opustit. Kdy to bude, záleží pouze na tom, kdy se probudí co nejvíce lidí a kolektivní vědomí bude dostatečně silné na tuto zásadní změnu. Nejmocnější „zbraní“ je láska a neochvějná víra. Víra ve Světlo, víra v Boha, víra v Pravdu.

Jak může zvítězit Světlo nad tmou? Vyzkoušejte si to. Stačí malinká jiskřička a tma zmizí. A teď si představte milióny, miliardy jiskřiček. To už je pořádné světlo. A kde je tma? Prostě není. My lidé jsme takové malé jiskřičky. Každý z nás si v sobě nese Boží Světlo. A každý probouzející člověk začíná svítit. Nejdříve jemně, ale s každým dalším posunem a uvědomováním Božství v sobě se světlo zvětšuje a nabývá na intenzitě. Každý svou láskou, vírou a touhou po pravdě svítí do svého okolí a zažehává jiskřičky u ještě neprobuzených lidí. A proto sviťme. Urychleme konec vlády temna. Urychleme návrat ke Světlu, k Bohu. Bůh je v každém z nás, v každé rostlině, v každém zvířeti, v každé bytosti. A přestože je všemocný, ponechává nám svobodnou vůli. Myslí si snad někdo, že se Bohu líbí, když se vzájemně vraždíme, trápíme a nežijeme v souladu s Jeho láskou? Tím, že je Bůh ve všem, tak On sám trpí – stejně jako trpící člověk, stejně jako trpící zvíře, znečištěná řeka, stejně jako naše planeta… ale ponechává nám stále svobodnou vůli. Čeká, kdy mu dovolíme, aby se skrze nás opět projevil. Čeká, až budeme opět Boží lásku manifestovat v sobě i navenek.

Prožíváme nejvýznamnější období od chvíle, kdy se člověk na této planetě objevil. Od chvíle, kdy nás a naši Zemi začaly ovládat temné entity a elita. Je to poprvé, kdy máme moc vymanit se z jejich pout a převzít za své životy zodpovědnost. Je to poprvé, kdy máme tu moc a možnost vše změnit a vytvořit zde místo nádherné, místo k životu a ne k přežívání.

Buďme bdělí, buďme laskaví, buďme ohleduplní, buďme odvážní a buďme soucitní. To jsou naše lidské vlastnosti. Buďme lidmi.

Krásnou cestu ke krásnému cíli přeji nám všem.

S láskou Jana Athea

 

Napsat komentář

Používáním těchto stránek souhlasíte s uchováním cookies. více informací

Tyto stránky používají pro snadnější používání cookies. Setrváním na webu souhlasíte s uchováním vašich cookies po dobu 1 měsíce.

Zavřít